Montáže na Feeder

• průběžná montáž

Skoro neliší od té „bobkařské“. Použít můžete jak obyčejné krmítko s trubičkou uprostřed, tak i feederové krmítko, které umístíte pomocí obratlíku přímo na kmenový vlasec (ten, co je namotaný na cívce navijáku) nebo zavěsíte do karabinky na zahnutou trubičku. Háček je vhodné umístit na návazcový vlasec (ideálně fluorocarbon) o průměru o 0,02 mm tenčím, než je kmenový vlasec zakončený smyčkou s dvojitým uzlem, čímž vytvoříme návazec (forpas). Ten pak provlečením umístíme do obratlíku na konci kmenového vlasce. Abychom na obratlíku ochránili uzel z kmenového vlasce (kmen), je vhodné použít gumový korálek, který utlumí nárazy krmítka do uzlu na obratlíku. Použití návazců ovšem není nezbytně nutné, mám vyzkoušeno, že ryby nachytáte, i když navážete háček přímo na kmen a použijete textilní izolačku k vytvoření zarážky pro krmítko.

• páternoster

Jedná se o montáž, kde jsou na kmenovém vlasci umístěny dva „fousy“, na jednom je krmítko pevně uchyceno na vlasci a na druhém je přivázán návazec s háčkem. Nejjednodušším způsobem, jak navázat páternoster je rozstřižením dostatečně velké smyčky (o délce cca 60-80 cm). Smyčku obvykle rozstřihneme tak, aby nám vznikly fousy v poměru 1:3, kdy na kratší uvážeme krmítko a na delší upevníme návazec s háčkem. Pokud se nechcete u vody zdržovat navazováním při každém utržení sestavy (a že se občas podaří trhat jak na běžícím pásu), doporučuji připravit si jednotlivé komponenty páternosteru dopředu včetně samotného páternosteru, který se bude skládat z koncové smyčky, do které umístíme návazec s háčkem, na druhém konci připevníme obratlík s karabinkou, abychom mohli měnit zátěž dle potřeby a v jedné třetině od obratlíku uděláme další smyčku, kterou pak můžeme upevnit do smyčky, kterou vytvoříme na kmenovém vlasci. Speciální verzí páternosteru je balaton, u kterého je umístěn návazec s háčkem na kratším fousu a zátěž na delším fousu. Páternoster má výhodu v tom, že ryby se o pevně uchycenou zátěž mnohdy zaseknou samy.

Při feederu se používá několik typů krmítek, jak už jsem se zmínil u montáží, můžeme použít klasické průběžné krmítko na trubičce, dále se používají speciální feederové krmítka, které vypadají jako drátěné nebo plastové košíky a které můžou mít různý tvar a hmotnost. Ty hranaté se pak uplatňují především na tekoucích vodách, kde je proud nemůže tak jednoduše odvalit po dně. Dále se používají různá method krmítka, která najdou své uplatnění na stojatých vodách, já jej v neprůběžné variantě používám při navazování balatonu. No a nakonec tu máme speciální uzavřená krmítka na červy a partikl.

1 - hranatý košík (vhodný na tekoucí vodu), 2 - oválný košík (vhodný na mírně tekoucí a stojatou vodu), 3 - oválný košík se dnem (pomalejší vyplavování krmení), 4 - oválný plastový košík (vhodný na stojaté vody, dopraví krmení bezpečně ke dnu), 5 - uzavřený plastový košík na partikl, 6 - uzavřený plastový košík na partikl a červy, 7 - klasické krmítko na trubičce, 8 - olověné zátěže typu mušle (rychleji vystoupá ode dna), mince nebo olivky, 9 - method krmítko (v koncovém provedení vhodné na balaton), 10 - těžké kaprařské olovo (vhodné do silných proudů a pro lov "na vlas")

Není ovšem nutné používat jen krmítka, pokud máme dostatečně zakrmeno a ryby nechceme plašit hlukem dopadajícího krmelce, můžeme použít i olůvka. V daném případě je opravdu výborným pomocníkem karabinka, která nám umožní výměnu zátěže bez nutnosti převazování celé sestavy. Olova pak využijeme i při chytání dravců na mrtvou rybičku nebo jinou masitou potravu (rousnici, kuřecí játra, cárek z ryby).

různě těžká krmítka určují použitelnost v různě silných proudech a také ovlivňují délku hodu

Vraťme se ještě k použitým vlascům. U feederu máme oproti klasické položené tu výhodu, že prut je poměrně pružný a umožňuje více tlumit výpady ryby. Z tohoto důvodu se u feederu používají mnohem tenčí a slabší vlasce než při klasické položené. Nejčastěji se používají co nejméně průtažné a rychle potápivé kmenové vlasce o průměru 0,14-0,22 mm, u heavy feederu můžeme použít klidně i silnější, případně použít pletenou šňůru, která sice umožňuje díky své neprůtažnosti přenos záběru na velkou vzdálenost, ale za cenu možného vyříznutí ryby a v tom horším případě i zlomení prutu. Já osobně používám na pickeru vlasec o průměru 0,14 mm, na light a medium feeder pak vlasce o průměrech 0,16-0,20 mm.

Návazcové vlasce doporučuji používat výhradně kvalitní flourocarbonové návazcové materiály, které nám poskytnou jistotu při zdolávání. Současně je flourocarbon ve vodě pro ryby téměř neviditelný, proto nám často umožní lov i těch nejostražitějších jedinců. Já používám návazcový materiál o průměrech 0,10-0,16 mm. Pokud budeme chtít vyzkoušet i lov na nástrahu, umístěnou pod háčkem (boilie, peleta, luncheon meat, psí/kočičí granule), je možné použít také pletenou šňůru, mě se jako nejvhodnější jeví pletenky o průměrech 0,06-0,08 mm.

Asi nejdůležitějším prvkem celé sestavy je háček. Zapomeňte na velké kaprové háky, feeder je v tomhle podobný spíše plavané a i proto se používají relativně malé háčky. Jejich velikost je samozřejmě dána typem nástrahy a cílovou rybou. Běžně se používají háčky o velikostech v rozmezí 6-18. Pokud je cílová ryba kapr, určitě nezvolím háček z jemného drátu, který by se tahem doslova narovnal, naproti tomu při cíleném lovu plotic či ouklejí si mohu dovolit nasadit háček z tenkého drátu. Pokud bych měl háčky rozdělit jinak, než podle velikosti, tak by to bylo asi podle jejich tvaru. Podle něj pak rozlišujeme háčky kaprové, které mají velký oblouček a krátké raménko, umožňující napíchnout poměrně velkou nástrahu, dále háčky cejnové, které mají půlkulatý tvar, kde část se špičkou je rovná a svírá s obloučkem poměrně ostrý úhel. Háčky s kulatým obloučkem a dlouhým raménkem jsou ploticové a hodí se při nastražování malých soust. V neposlední řadě tu máme háčky ouklejové, které se používají především v plavané, tyto háčky mají velmi úzký hranatý oblouček a delší raménko.